young people report on good examples of collaboration in europe

aneb na německou univerzitu snadno a rychle

Perfektní zvládnutí jednoho z úředních jazyků EU, otevřené pracovní možnosti v rámci nejsilnější ekonomiky Evropy, posílení vlastního sebevědomí na základě ověření schopnosti žít zcela samostatně v cizím prostředí, ale přesto nedaleko od domova – to vše nabízí Čechům a Polákům studium v Německu. Využití takové nabídky ale vyžaduje vyřízení už tak složitých formalit, které se týkají přechodu ze střední školy na vysokou, a to ještě ke všemu v cizím jazyce a odlišném systému.

Od rozhodnutí studovat v Německu k zasednutí v posluchárně tak často uplyne poměrně dlouhá a někdy dost náročná cesta, račte tedy prosím následovat:

1. Base camp

Základní institucí je v této oblasti Deutsche Akademische Austauschdienst, zkráceně DAAD, která z německé strany zajišťuje všechny projekty, týkající se mezinárodní akademické výměny studentů i vyučujících, včetně například ERASMU. Její stránky tak tvoří bibli každého zahraničního uchazeče o studium.
www. daad.de

2. Výběr

Samozřejmě je třeba nejdřív zvolit vhodný obor. Dalším krokem je volba konkrétní školy. DAAD nabízí žebříček všech vysokých škol v SRN, který hodnotí úroveň školy na základě mnoha různých kriterií. Je však potřeba dát pozor na zkreslení některých informací, například zdánlivá úroveň některých ústavů může rapidně klesnout kvůli nízkému počtu profesorů. Ten se však nerovná počtu kvalifikovaných vyučujících, ale jen těch, kteří mají oficiálně profesorský titul, což z nich na druhou stranu nedělá kvalitní pedagogy. Je proto dobré vyptat se na reference přímo absolventů dané školy.

pomoc s rozhodnutím o vhodném oboru:
www.studienwahl.de
www.innobis.de

žebříčky škol:
www.das-ranking.de
www.university-ranking.de

deškolné:

Ve spolkových zemích Berlin, Brandenburg, Mecklenburg-Vorpommern, Rheinland-Pfalz, Sachsen-Anhalt, Sachsen, Schleswig-Holstein, Thüringen a na některých školách v Nordrhein-Westfalen se za běžné prezenční studium v řádném trvání školné neplatí. Pro všechny ostatní země je školné uvedeno v barevné tabulce pod následujícím odkazem, a to v eurech za semestr.
http://de.wikipedia.org/wiki/Studiengebühren_in_Deutschland (...)

3. Stipendium

Vyšší životní úroveň Německa v porovnání s Českem a Polskem s sebou přináší i zvýšené náklady na život. Systém školství je navíc v SRN postaven tak, že si o něm v podstatě rozhoduje každá spolková země sama, proto se liší nejenom samotná výuka, ale také například poplatky za vysokou školu a jejich výše. Pro většinu běžných studentů by tak studium tady bylo téměř nemožné bez nějaké formy stipendijní podpory. Je tedy třeba nenechat se zmást poměrně pozdními červencovými termíny odevzdání přihlášek na samotnou školu a právě na žádost o stipendium myslet včas, většinou už před začátkem roku, ve kterém by uchazeč rád studium zahájil.

Finanční podporu zahraničních studentů nabízí mnoho různých organizací, ale vyřízení potřebných formalit, stejně jako výběrové řízení, se u většiny z nich příliš neliší. Dále je proto detailně popsána jen žádost o stipendium přímo od DAAD. Ta nabízí podporu především studentům německých středních škol nebo škol certifikovaných k jazykovým zkouškám DSD a kontaktuje s nabídkami stipendií přímo je.

Uchazeč zasílá motivační esej, ve které by měl popsat svoji dosavadní kvalifikaci, zájem o zvolený obor a důvody ke studiu v Německu a podložit svůj výběr některé ze škol. Tato práce má maximální délku 1000 slov. Dále je nutné shromáždit notářsky ověřené kopie vysvědčení z posledních tří let a jejich překlady do němčiny, strukturovaný životopis v německém jazyce a doporučení od dvou profesorů, nejlépe samozřejmě němčináře a toho, jehož předmětu se týká zvolený vysokoškolský obor. Ředitel školy také musí na základě konzultace s vyučujícími stanovit něco jako odhad průměrné známky z maturitní zkoušky. V neposlední řadě se vyplňuje formulář přímo od DAAD s běžnými personáliemi. Celá složka se nakonec zasílá zřízenci DAAD v zemi, odkud uchazeč pochází. Ten provede první výběrové kolo, a to zhruba do měsíce od obdržení žádostí. Dále uchazeč postupuje do druhého rozhodujícího kola, které se uzavírá až v červnu.

Součástí výběrových řízení ostatních organizací může být i pohovor nebo dokonce třeba víkendový pobyt, na kterém jsou studenti posuzováni v rámci rozhovorů s organizátory i mezi sebou.

přehledy stipendií pro všechny stupně studia i země:http://www.daad.de/deutschland/foerderung/stipendiendatenbank/00462.de.htmlwww.funding-guide.de

www.dfg.de
www.inwent.orgwww.stiftungsindex.de

odbor školství německého velvyslanectví ve Varšavě a v Praze:

http://www.warschau.diplo.de/Vertretung/warschau/de/06/KULTUR__DE.html
http://www.prag.diplo.de/Vertretung/prag/de/06/__Kultur__Bildung.html

4. Přihláška

Stejně jako většina evropských vysokých škol, nabízí i ty německé možnost přihlášení přes internet. Přijímací řízení se na většině vysokých škol s vyjímkou medicinských obroů neprovádí, ale samozřejmě je potřeba se informovat konkrétně. Přihlášky je možné zasílat obvykle v období od července do poloviny srpna roku zahájení studia. Internetový formulář není univerzální pro všechny školy a jednotlivě je k dispozici na stránkách každého ústavu.

Mezi zahájením studia a výstupem na horu není tolik rozdílů. Obojí je začátek další těžké práce (snad ne jen na cestě dolů), ale rozšiřuje obzory a přináší neopakovatelnou zkušenost a příležitost