Česky

Mezinárodní Utopie na Trojmezí

Kateřina Nejedlá


Ráj, kde neexistuje xenofobie, každý mluví nejméně třemi jazyky a bratrsky souseda poplácává po ramenou, země, kde hranice je jen čára na mapě a národnost jen slovo v katastru? Představujete si takhle česko – polsko – německé Trojmezi? Inu, abyste se nedivili.

Od návštěvy Hrádku a Zitau by si jistě všichni, které mezinárodní vztahy zajímají, slibovali mnohé. Města, která úzce spolupracují, čerpají z fondů EU finance pro společné projekty, a díky vzájemné podpoře prokazatelně vzkvétají. A jak ví každé dítě školou povinné, je to zejména vzdělání, co odbourává hranice fyzické i pomyslné a přináší prosperitu.

Jedním z největších společných projektů v oblasti školství je bezpochyby Neisse University. Její studenti stráví jeden rok studia na Technické univerzitě v Liberci, druhý ve Wroclawi a studium ukončí získáním bakalářského titulu na Technische Universität Zitau/Görlitz, který je automaticky platný pro všechny tři zapojené školy. Jediný nabízený obor je však prozatím Informační a komunikační management, ke kterému by garanti projektu rádi v budoucnosti připojili například mechatroniku. Vyučování probíhá v angličtině, ale studenti mohou využít nepovinných kurzů všech tří jazyků hostitelských zemí. “Uchazečům o studium se také snažíme zprostředkovat některý z dostupných stipendijních programů, zejména na rok strávený v Německu, kde jsou náklady na bydlení a ostatní o dost vyšší,” upozorňuje Gabriele Sefrin, vedoucí kanceláře projektu.

Kooperace německé a české základní školy v Hrádku není tak intenzivní, ale přesto podle manažerky místních mezinárodních projektů, Hedviky Zimmermannové “mají děti větší motivaci k učení se cizích jazyků, protože na vlastní kůži zažívají, že s mateřskou řečí nevystačí”. Žáci jezdí na společné tábory a dokonce založili česko-německý Parlament mládeže, v rámci kterého plánují a následně samozřejmě realizují výlety a jiné kulturní akce, během nichž si díky kolegům také automaticky vylepšují jazykové schopnosti. Hrádek poskytuje šanci také mladým absolventům vysokých škol, a to zejména architektury. Celé sdružení Hrádek – Zitau – Bogatynia, které je hlavním organizátorem mezinárodní spolupráce na trojmezí, vypsalo loni soutěž na návrh můstku, umístěného na místo setkání všech tří státních hranic. Samotné české město se také účastní celoevropské soutěže Europe 8, která nabízí mladým stavařům šanci na realizaci jejich koncepcí řešení staveb na celém kontinentě. Bohužel však nakonec i sama radní Zimmermannová přiznává, že zatímco v Česku i Polsku je běžné, že se děti učí německy, vyučuje češtinu v Německu pouze jedna základní škola. Závěrem dodává, že jejím přáním do budoucna by byla právě ochota Němců učit se jazyk svých sousedů.

Zdá se tedy, že největší rozdíl a zároveň poslední opravdová hranice spočívá právě v řeči. Náhodně vybraní obyvatelé Zitau tuto domněnku potvrzují. Většina podnikatelů česky ani polsky nemluví, ačkoli “domácí cizinci” tvoří velkou část jejich klientely. Do očí bijící je příklad hotelu DreiLänderEck (Trojmezí), zdejší recepční sousední jazyky neovládá a dodává, že stejně jsou na tom všichni zaměstnanci.

Na druhou stranu neznamená tento nepoměr ani tak nezájem Němců, jako spíš vysoké procento německy hovořících Čechů a Poláků, protože kontakt s cizinci se tady na Trojmezí stal opravdovou součástí každodenního života a mnoho podnikatelů by se bez něj asi už neobešlo. A konec konců, v cukrárně na náměstí se česky domluvíte, a když si k tomu přidáte ještě něco konejšivě sladkého, jistě na všechna předchozí jazyková dobrodružství zavzpomínáte jedině v dobrém.

English

International Utopia in the "Little Triangle"

The paradise wtihout xenofobia, everybody speaks at least three languages and lives with his neighbours in brothership, a land, where the border is just a line on the map and a nationality is only a word in the evidence? Do you imagine the Czech – Polish – German Triangle like this? Well, don´t be surprised. People interested in international relationships can expect a lot from a visit to Hrádek and Zittau - towns cooperating closely with each other, getting money from the EU funds for common projects and benefiting demonstrably thanks to the mutual support. As every schoolchild knows, it is actually education, that passes the physical, as well as abstract borders and brings prosperity. One of the biggest crossborder schooling projects in the region is probably the Neisse University. Its students spend one year at the technical University in Liberec, the second one in Wroclaw and they finish the studium with a Bachelor degree in Zitau/Görlitz. For the moment the only specialisation is Information- and Communication Management, but there are plans to open new ones.. The language of education is English, but students can use the possibility to attend courses of the language of the „host country“. The cooperation of the German – Czech primary school in Hrádek is not as intensive, but according to the local international project manager, Hedvika Zimmermannová, „the children are more motivated into learning foreign languages, because they learn personally everyday, that their mother tongue is not enough“. The children take part in German – Czech summer camps and they have even established a Youth Parliament, where they keep planning and carrying out their own trips and other cultural actions, improving their language skills at the same time. The Hrádek – Zittau – Bogatynia association has also organised a competition for young graduates of architechture last year, and the winner have realised his own concept for a small bridge in the place, where the three borders meet. Unfortunately even Zimmermannová herself admits, that although the Czech and Polish children usually learn German, on the German side there is only one school, teaching Czech. Her wish for the future cooperation is, that the Germans would also learn the languages of their neighbours. So it seems, that languages remain the biggest difference and also the only real border. Accidentally chosen inhabitants of Zittau confirm this assumption. The most spectacular example for that is the DreiLänderEck (Three Lands Triangle) hotel, where the receptionist doesn´t speak neither Czech nor Polish and admits that nobody of the employees does. On the other hand, this doesn´t mean some lack of interest from the German side, but just the fact, that most of the Czech and Polish speak German fluently, because the contact with foreigners became here a real part of everyday life and many enterprisers would probably not go along without it. And last but not least, you make yourself understood with Czech in the confectionery at the town square and if you treat yourself to something soothingly sweet, you will only remember all previous language adventures positively.